close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

11. kapitola - Štěstí

5. srpna 2008 v 9:59 | Niki |  Jak by bylo kdyby...
Lizzii čeká poslední večer trestu. Jak to dopadne?
Lizzie se podívala z okna. Byl pátek večer a ji za půl hodiny čekal poslední trest se Snapeem. Prevít jeden, pomyslela si. Nejdřív mě vyprovokuje a pak mi za to dá trest.
Rozhodla se, že už raději vyrazí. Kdyby přišla pozdě, Snape by jí napařil další tresty. Blížila se už osmá hodina, takže nečekala, že potká moc lidí. Ostatně hodinu před večerkou byli všichni jen poblíž svých kolejí.
Pár chodeb před Snapeovým kabinetem však do někoho narazila. Ani jeden za to nemohl. Oba zahnuli za roh a srazili se, ale když zjistili, kdo je ten druhý, dávali to právě jemu za vinu.
,,Ty?!" vykřikli oba současně. Najednou oba bleskově tasili hůlku. Nebylo bezpečné proti sobě stát neozbrojení.
,,Už se těším, až to tvému bráškovi natřu při famfrpálu. Škoda jen, že to bude až za rok," zašklebil se zlomyslně Draco Malfoy. Jestli čekal, že ji to naštve, hluboce se spletl.
,,Pro mě za mě mu klidně zlom vaz," zchladila ho. ,,Jeho prohra v té pitomosti bude to nejhezčí, co pro mě můžeš udělat."
,,Ale, ale. Že by ti chyběla loajalita ke své koleji? To by tvému bráškovi zlomilo srdce," ušklíbl se.
,,Dej mi pokoj, nemám na tvé naprosto trapné narážky čas."
,,No jó," protáhl. ,,Ty máš prý ještě trest u Snapea. Ale ty by jsi spíš řekla u Srabuse," zakřenil se.
,,Uhneš?" zeptala se ho, když před ní stále stál.
,,A co se stane, když ne?"
,,No, když nic neudělám, přijdu pozdě a Snape mi dá další trest. Jenže já nejsem člověk, který by tu stál, takže ti možná znovu vrazím."
Dracovi ztuhl úsměv. Ta malá mrcha mu tenkrát udělala velkou modřinu. Ulevilo se mu, že o tom nikomu ve škole zatím neřekla, ale kdyby to udělala v Bradavicích, jistě by toho byla plná škola.
Lizzie stála a usmívala se. Bylo jí jasné, o čem Malfoy přemýšlí.
Nakonec opravdu uhnul. Lizzie ho obešla a vydala se ke Snapeovi. Draco se opřel o zeď a sledoval ji.
,,My se ještě uvidíme," oznámil jí s úsměvem.
,,Už se těším," řekla s úsměvem, ještě než zašla za roh.

Veškeré veselí ji však přešlo, sotva začala plnit trest. Už sedmý den uklízela veškerý nepořádek, kteří studenti natropili v učebně lektvarů.
Snape ji při tom pozoroval nevrlým pohledem. Naštěstí však ne celou dobu, protože opravoval nějaké práce.
Lizzie si vzpomněla na jeho výhružku a musela potlačit úsměv.

Reakce její rodiny byly perfektní. Seděli zrovna v ředitelně. Byli tam všichni. Dokonce přijel i Petr, který měl moc práce v obchodě.
,,Takže, abych to tak řekl," Brumbál nevěděl, jak by to řekl výstižně, aniž by musel Snape opět projít tou potupou. Ale dobré znamení bylo, že potlačoval úsměv. ,,Slečna Potterová pronesla velice urážející větu na adresu pana profesora Snapea. Dostala trest a byly jí strženy body. Profesor Snape ale žádal, abych vás o tomto incidentu také informoval."
,,Co to bylo za větu?" zeptal se Sirius. Zbylí čtyři na Brumbála zvědavě pohlédli. Harry se ptát nemusel. Všichni studenti znali celý příběh dopodrobna.
Brumbál se nadechoval k odpovědi, ale Snape ho rozhořčeně přerušil: ,,To nemyslíte vážně?! Přece to nehodláte opakovat?!"
,,Mají na to právo Severusi," vysvětlil mu Brumbál.
,,Fajn!" štěkl. ,,Ale já u toho nebudu." Zvedl se ze židle a hlučně odešel z ředitelny.
Když odešel, Brumbál pokračoval: ,,Když už mezi námi není profesor Snape, bude možná lepší, když to řekne Lizzie sama."
Lizzie se nadechla a dokonce snad trošku nesměle řekla: ,,Řekla jsem: ,,Dej mi pokoj, Srabusi, a raději si běž po sobě utřít ten mastný flek ve Velké síni." Nervózně pohlédla na svého otce.
,,Tak to bylo nadmíru nevhodné," prohlásil s předstíraným mírněným rozhořčením. ,,Jistě kromě vašeho trestu podnikneme i my rázné kroky. Asi bychom už ale měli jít. Dětem se blíží večerka."
,,To je samozřejmé. Jsem rád, že jsme to tak vyřídili," rozloučil se s nimi Brumbál. Když byli ve dveřích, ještě se zeptal: ,,Jen by mě zajímalo, jak na to přišla. Mám dojem, že se to tu kdysi už používalo."
Nikdo z nich neodpověděl. Šli přímo k Remusovi do kabinetu.
,,Tak," řekl Petr a přísně se podíval na Lizzie.
,,Chtělo by to trest," konstatovala Lily.
,,A ne pochvalu?" podívala se na ni Lizzie.
,,A za co?" divil se Sirius.
,,No přece za to, že se od vás tak skvěle učím."
Všichni se na ni podívali a následně vybuchli smíchy.
,,Opravdu jsi mu to řekla?" divil se Sirius mezi neustálými přívaly smíchu.
,,Co myslíš?" zeptal se Remus. ,,Mluví o tom celá škola. I profesorku McGonagallovou to rozesmálo."

Lizzie se ušklíbla. Ano, trest od nich čekat opravdu nemohla.
,,Jsem rád, že vás tenhle trest takhle baví, slečno Potterová," řekl Snape. Při slově slečna nasadil takový obličej, jako kdyby o něčem takovém pochyboval.
,,Těší mě vaše společnost," zamumlala ironicky tak, aby ji neslyšel.
,,Co jste to řekla?" zeptal se Snape. Nevěděl, co to bylo, ale byl si jistý, že nic, co by se mu líbilo.
,,Já? Nic," divila se Lizzie a tvářila se u toho tak překvapeně, že to vypadalo, jako by opravdu nic neřekla.

Asi o půl jedenácté ji Snape konečně pustil. Šla chodbou a cestou ho v duchu proklínala. A co se nestalo. Opět do někoho narazila a opět to byl Malfoy.
Šel právě z rande s jednou havraspárskou holkou ze třeťáku. Byla neuvěřitelně nudná, tak se snažil vypařit co nejdřív. Když odešel, šla ta holka za ním, takže raději utíkal a nevšiml si, že jde někdo proti němu.
,,Ty to snad děláš schválně!" vykřikli oba naráz.
,,Já?!" pokračovali. ,,Snad ty, ne?!"
,,Fajn," ujal se Draco iniciativy. ,,Prostě to přejdeme a oba odejdeme, než budeme mít problémy."
To už se k nim však blížily kroky, které bezpochyby patřily Filchovi a jeho stoleté kočce. Měli jedinou možnost záchrany. Schovat se za brnění, ale to by museli být sobě blíž, než hodlali podstoupit.
Malfoy se podíval na brnění a pak na Lizzie. ,,Tak hele, Potterová," vysvětloval, ,,máme jedinou šanci. Musíme se schovat, než budeme mít další potíže. Věř, že mě to těší mnohem méně, než tebe. Jiné východisko ale není. Je už po večerce a my jsme oba mimo postel. Chceš snad další trest?"
Lizzie se zamyslela a pak s úsměvem řekla: ,,Ne. Já jsem v klidu. Jdu právě z trestu, takže mi nic neudělá, ale ty…"
,,Dobře, dejme tomu, že mu řekneš, že jdeš z trestu. Jak mu ale vysvětlíš ten hluk?" dorážel na ni. Byl pomalu zoufalý. Filch už se vážně blížil.
,,Jednoduše," usmála se na něj sladce, ,,prásknu tebe."
,,To bys neudělala," zkoušel to.
,,Proč ne?"
,,Protože já bych to popřel a on by nás odvedl ke Snapeovi, který je nejblíž. Jak myslíš, že by to vyřešil? Na jedné straně jeden z jeho nejoblíbenějších studentů z jeho koleje a na druhé holka z Nebelvíru, která ho zesměšnila."
,,Tak dělej," pokynula mu, ať se schová. Sama to ale už nestihla. V chodbě stál Filch se svou kočkou. Na sobě měl pyžamo z něčeho, co připomínalo pohovku, která má už leccos za sebou.
,,A mám vás, Potterová. Po večerce. Z toho bude malér," radoval se.
Hajzl jeden, pomyslela si Lizzie. ,,No já jdu z trestu u profesora Snapea," vymluvila se podle pravdy.
,,A proč děláte takový hluk? Aha?" radoval se. Byl totiž přesvědčený, že ji dostal.
A je konec, pomyslel si Draco. Nebude riskovat svůj krk kvůli mně. Sakra, proč já mám na tu Potterovou takové štěstí?
To ovšem neznali Lizzie. Jestli se něco za ty roky výchovy u těch čtyř naučila, tak to byly právě jejich způsoby života v Bradavicích. A výmluvy k tomu neodbytně patřily.
,,Srazila jsem se s Protivou. Ten mizera určitě něco chystal, podle toho, jak byl naštvaný, když na mě narazil."
Filchovi se objevil ve tváři zvláštní výraz. Skoro by Lizzie řekla, že až jako u zamilovaného. Snažila se potlačit znechucený obličej.
,,Nevíte, kde?" dorážel na ni nedočkavě.
,,Nó, ták to nevím," protahovala to Lizzie, snažila se vymyslet něco přesvědčivého, co by ho chytlo, ,,ale myslím, že když už byl za rohem, mumlal něco o ošetřovně."
,,Ošetřovně?" nechápal Filch. Náhle se mu však objevilo něco, co mělo zřejmě znamenat, že mu svitlo. Aniž by cokoli řekl, vydal se směr ošetřovna.
Draco vylezl zpoza brnění. ,,Teda, díky," zamumlal. Lizzie nemohla uvěřit, že ho slyší děkovat.
Draco se uchechtl: ,,Dokážeš si představit madame Pomfreyovou, až vtrhne v té své hrůze k ní na ošetřovnu a bude hledat Protivu?"
Oba se rozesmáli, ale náhle přestali. Uvědomili si totiž, s kým se to vlastně smějí. Lizzie si z nervozity dala vlasy za uši. Dělala to vždycky, když si z nějakého důvodu připadala divně.
,,Asi bychom už měli jít," navrhla Lizzie.
,,Jo, může sem ještě někdo přijít."
Otočili se a vydali se každý jiným směrem, do své ložnice.
Proč já mám na toho Malfoye takové štěstí? postěžovala si v duchu Lizzie, když zabočovala za roh.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Simusinka Simusinka | Web | 5. srpna 2008 v 10:01 | Reagovat

ahojik mas mocinky krasnej blog...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama