Tvoji spolužáci se někdy chovají hrozně. Z ničeho nic ti zkroutí ruku za zády, jindy ti seberou tašku a nechtějí ji vrátit, strčí tě ze židle nebo řeknou něco tak zlého, že je ti z toho až do breku. Co se jim stalo? Zbláznili se snad?
Nelčin příběh
Na základní škole nesnášela Petra, protože ji strašně provokoval a hádal se s ní. Říkal jí Pískle, vysmíval se jí před ostatními. Cokoliv udělala, neobešlo se bez jeho kritizování. Tahal ji za vlasy, a když křičela, aby přestal, choval se ještě hůř. Byl její noční můrou. Nela ho skutečně nenáviděla. Po několika letech od konce školy se opět náhodou setkali. A co se nestalo?! Měl obrovskou radost, že ji vidí, dlouho si s ní povídal a nakonec se jí svěřil s tím, že se mu vždycky hrozně líbila. "Já?" divila se Nela. Překvapilo ji, že ji úhlavní nepřítel platonicky miloval po celou dobu studia na gymnáziu. Dozvěděla se například, že ji považoval za nejmilejší a nejhezčí holku na světě, a ona se k němu chovala tak hrozně a vůbec si ho nevšímala, nebrala ho vážně a dívala se na něj jako na parazita… Co si o tom myslíte?
Zeptej se mamky nebo starší sestry
Určitě zažily něco podobného. Když byly v tvém věku, kluci z jejich třídy se jim také určitě líbili. Do některého z nich se třeba i zakoukaly, i když by se k tomu tenkrát nikdy nepřiznaly. Jak je ale možné, že se člověk zakouká do takových "zaostalých tupců", kteří se chovají hůř než děti v mateřské škole? Jestlipak tušíte, proč se takhle chovali? Protože chtěli na holky udělat dojem. Nejhůře se chovali k těm, které jim padly do oka. Teď už víš, odkud pramení to neustálé popichování, předvádění se, trapné balení?!
Mamku, tetu, starší sestru nebo možná i babičku kluci taky tahali za vlasy, strkali do nich, pískali na ně... Zeptej se jich, na co z toho si vzpomínají. Na takovéhle zkušenosti s klučičím chováním se jen tak nezapomíná. Až budeš znát jejich příběhy o tom, co jim kluci prováděli, nebudeš už tolik řešit sama sebe.
Proč to tak je?
Ať chceme nebo ne, v době dospívání je takovéto chování normální. Dalo by se to nazvat "obdobím hlouposti" nebo "hloupým věkem". Kluci z tvé třídy cítí, že dospíváte dřív, a vůbec se jim to nelíbí. Stávají se z vás ženy, a je čeká ještě hodně dlouhá cesta k tomu, aby se stali muži. Chtějí vás jakoby potrestat za to, že jste si je dovolily předběhnout. Jste snad něco lepšího než oni? Kromě toho se bojí, že si budete hledat starší (a chytřejší) kluky, než jsou oni. Dělají, co můžou, aby na sebe upoutali pozornost. Jde o takový zakamuflovaný způsob, jak vám projevit své city. Jinak to bohužel nedokážou. Prostě jim chybí dostatek taktu, ohledu a vážnosti, které získají, až aspoň trochu dospějí.
Co ještě musíš vědět?
Už jsi také zjistila, že když je některý z tvých spolužáků sám bez kamarádů, projde metamorfózou a najednou se stává příjemným klukem, jakým kdysi býval? Taková už je chlapská nátura - my, dívky, si rády s někým povídáme, zatímco oni se musí před kamarády neustále předvádět a vytahovat.
Příběh Anny ze Zeleného domu
Znáš hrdinku knížky Anna ze Zeleného domu? První věta, jakou od Gilberta slyšela, byla: "Hej, ty mrkvičko". Smrtelně ji urazil, protože nenáviděla své pihy a zrzavé vlasy. Jednal zákeřně. Ale po několika letech si ho Anička vzala za manžela. A stal se z nich šťastný manželský pár.
Co dělat na svou obranu?
S dospíváním nic nesvedeš. Když dívka dospívá, stává se vážnou a romantickou. S kluky je to naopak: cloumá s nimi obrovská energie, hlavou se jim honí ztřeštěné nápady, za každou cenu na sebe musí strhnout pozornost dívek. Na takové chování neexistuje lék. Nezbývá, než to vydržet. Je to jako s rýmou, taky se musí počkat, až přejde. Ale… nedovol, aby kluci překročili hranici slušného chování. Jestli ti občas něco provedou, bouchnou tě do zad nebo ti něco seberou, snaž se to brát s nadhledem, jako bys byla rodičem zlobivého prcka. Nikdy se ale nenechej urážet, silně do sebe šťouchat, bít, strkat nebo se sebou jinak smýkat. Nikdo také nemá právo ničit tvé věci. "Hloupý věk" takovéhle jednání nemůže nijak omluvit. Když už si nebudeš vědět rady, neboj se poprosit o pomoc dospělé (rodiče, učitele). Musíš zkrátka bránit sama sebe a svou důstojnost.
Pamatuj si: Nejdůležitější jsi ty, nikoliv trapné žerty spolužáků!
Vysvětlivky
Pokaždé, když se k tobě nějaký kluk zachová ošklivě, pokus se přeložit si jeho chování.
Pokaždé, když se k tobě nějaký kluk zachová ošklivě, pokus se přeložit si jeho chování.
Co ti chce říct, když:
Chytil tě za ruku tak silně, až to zabolelo - spolužák se tě chce dotknout, pocítit teplo tvé kůže a neví, jak jinak to má udělat.
Schoval ti sešity a nechce ti je vrátit - touží po tom, aby ses o něj zajímala, prosila ho, chodila za ním.
Říká ti přezdívkou - neumí ti na rovinu říct, že se mu líbíš.
Stokrát ti volá domofonem, a pokaždé uteče - chce, abys o něm musela říct svým rodičům.
Píše hloupé e-maily - tímto způsobem se snaží o to, abys na něj co nejvíc myslela. Můžeš být na něj naštvaná, ale nezapomínáš na něj.
Prozvání tě a posílá esemesky uprostřed noci - touží po tom, abys příští den hned po příchodu do školy šla za ním.
Hází na tebe sněhové koule, když s kamarádkami vycházíš ze školy - zlobí se na sebe, že na tebe nedokáže přestat myslet.
Vysmívá se ti, že nemůžeš jít ven, kdy se ti zlíbí, ale jen s dovolením rodičů - chce ti ukázat, že on už je rádoby dospělý.
Utahuje si z kluka, s kterým kamarádíš - tohle už si snad umíš přeložit sama: žárlí, je naštvaný sám na sebe, že sis nevybrala jeho, a nemůže ti to odpustit.